Na ITSF Master Tour do Prahy se sjelo hned osm států a na šestnácti nových Rosengartech soutěžili hráči o co nejlepší umístění a co nejvíce bodů do ITSF žebříčku v kategoriích muži, ženy, junioři. Na rozdíl od jiných třídenních akcí, kdy se v pátek obvykle hrají technické disciplíny jako penatly, 2 ball či goalie war, začal úvodní den pěkně zostra, a to týmovou soutěží.

Pátek

Své zastoupení v tomto turnaji měla k potěše organizátorů z Roots i Velká Británie a Litva. Týmy musely být čtyřčlenné a na klubové či státní příslušnosti nezáleželo. Progresivní a dynamický systém, kdy k úvodnímu zápasu nastoupí dvojice a hraje do čtyř vstřelených branek, pak další dva hráči hrají jedničky do osmi a do dvanácti gólů pro své barvy a další dvě dvojice hrají do konečného stavu 16-ti, potažmo 20-ti gólů, bavil všechny zúčastněné a záleželo opravdu na každém míčku. Fandilo se hlasitě, a tak to má u týmových soutěží zkrátka být.

Součástí pátečního programu byl i Monster D.Y.P. a také vyhlášení Rosengart ligy, která se kvůli covidu a zákazům s ním spojených hrála tentokrát dva roky. Doufejme jen, že to ve více než dvacetileté historii ligy bylo poprvé a naposled. Pro nejcennější ligovou trofej si přišli z KKC všichni, a tak vytvořili hned dva týmy do páteční soutěže. Oba týmy byly nabité, ale vítězem se stal ten, ve kterém byl Martin Douša, Jonáš Pištík, Matěj Volek a Šárka Holomoucká. Dvanáct týmů není málo, ale mohlo být i lépe a věříme, že příště bude.

Sobota

Sobotní dopoledne patří tradičně Open doubles a nejinak tomu i bylo i tentokrát. Do turnaje se přihlásilo 43 dvojic a z kvalifikace postupovalo 28 z nich. Vše šlapalo do čtvrtého kola švýcarského systému jako hodinky ze stejného státu, ale pak se to stalo. Jakub Routner nás přišel za organizaci pochválit a online F.A.S.T. turnajový program řekl záhy STOP. Turnaj se opět po nezbytných aktualizacích podařilo rozjet, ale zásek se opakoval, a tak nezbylo nic jiného, než počítat postup do K.O. pavouka ručně. Tohoto úkolu se bravurně zhostil Martin Douša a za tuto pomoc mu patří velký dík.

Kvalifikace měla ale i ryze sportovní zádrhel a tím byl nepostup elitní české dvojice Brabenec - Kovařík. Těm se sice podařilo porazit Martina Doušu s Jonášem Pištíkem a připsat si ještě dva body za volný los, ale to bylo z jejich strany tentokrát vše. Holt každý den není posvícení. Jinak všichni favorité na přední příčky postoupili. Mezi nimi nechyběl ani Šimon Vároš, kterému však tentokrát nechytal tradiční parťák Samuel Fábera, nýbrž Andrej Očenáš. Této elitní slovenské dvojici nakonec ve čtvrtfinále vystavila stopku rakouská dvojice bratří Burmetlerů a všem, kdo zápas na streamovaném stole číslo pět sledovali, bylo jasné, že tito dva teenageři míří hodně vysoko. Své místo v semifinále si vydřel i Martin Douša s Jonášem Pištíkem, které hodně trápil David Křikava s Brunem Obšilem. V horní části pavouka se do semifinále dostal Jozef Horčiak s Martinem Jalakšou po výhře nad Dominikem Krhutem a Jakubem Routnerem. Čtvrtým do semifinálové party byl starý známý Zdeněk Krchňák a Samo Halgoš, když vystavili turnajovou stopku dvojici Daniel Števčík - Dovydas Bukauskas s nejzazším možným skóre 3:2 a 8:7. Zdeněk nevypadal po příjezdu na turnaj v dobré formě, ale až mateřská péče Sama Halgoše zapříčinila, že se dostali mezi nejlepší čtyřku. Zdeněk se dostal do pohody a ze semifinále vyšel československý pár opět vítězně. Asi nikdo netipoval, že po tak dlouhé době, co nebyl tento legendární brněnský player spatřen na Rosengart turnaji, předvede takový výkon, leč stalo se. Martin Douša s Jonášem Pištíkem srdnatě bojovali a byli bratrům Burmetlerům těžkým soupeřem, ale na jejich strojově přesnou hru tentokrát nestačili. Kvalitu a odvahu ukázal zejména mladší Stefan, kdy úspěšně čelil po výměně pozic dělovkám Martina Douši. Hřejivou náplastí na semifinálovou prohru pražské dvojici bylo třetí místo a vzhledem k tomu, že Martinovi nebylo úplně nejlépe, musel být tentokrát s bronzovými stupni vítězů spokojen.

Ostře sledované finále nabídlo zajímavou podívanou, kdy snake hrál na útočné řadě absolutní prim. Oba útočníci předváděli skvělé načasování střel a skóre utěšeně narůstalo na jedné i druhé straně. Nebylo tak překvapením, že zápas došel až do rozhodujícího pátého legu, kde konečně vynikly i kvality obou obránců. Zdeněk měl i matchball, ale zápas ukončit nedokázal, a tak se radoval soupeř. Soupeř, který přepsal historii českého foosballu. Nikdo v tak mladém věku (Stefan 15 let, Daniel 21 let) u nás na tak prestižním turnaji doposud zvítězit nedokázal.

Sluší se říci, že si Stefan zajistil i titul v soutěži juniorských jednotlivců a dvojic, kde byla především zahraniční účast neuvěřitelná a jen škoda, že více mladých českých talentů nepřijelo poměřit své síly se světovou špičkou. To ale ostatně platí i pro mnoho dalších a starších. Mít tak kvalitní turnaj přímo u nosu či za bukem se neděje v dnešní době každý den. Druhé místo v jedničkách patřilo českému hráči Patriku Schneckmannovi a třetí německému borci Davidu Hansenovi. Dvojice vyhrál Stefan s Vanessou Braun, druhé stříbro si odnesl Patrik Schneckmann společně s Karlem Kefurtem a bronz patřil bratrům Danielu Hansovi a Davidu Hansenovi. Pro hráče připravil hlavní organizátor juniorských turnajů Oliver Ladra i ovoce a mladé naděje po celou dobu turnaje bezchybně koordinoval. Děkujeme.

V sobotním programu se představilo i sedm ženských dvojic a zde se favoritky hledaly snadno. Iva Frančíková s Šárkou Holomouckou předvedly svůj standardní výkon a přemožitelky nenašly. Druhé místo obsadila Anna Lamperská a Miglé Januševičiute a bronz získala Lucie Šolínová s budoucí maminkou Ivou Marešovou (Pazourovou).

Neděle

Nedělní jedničky přilákaly bezmála padesát hráčů a z kvalifikace postupovalo do K.O. pavouka 32 singlistů. Šesti zápasy kvalifikace prošel bez ztráty bodu jediný hráč, a tím byl Stefan Burmetler. Za ním byl Šimon Vároš a Martin Douša. Zajímavé bylo, že pořadí z kvalifikace se nezměnilo ani na stupních vítězů, což se zase tak často ve švýcarském systému nestává. Stefan Burmetler tak získal double, když připočteme jeho tituly z juniorských dvojic a jednotlivců, stal se suverénně nejúspěšnějším hráčem víkendu, a to v pouhých 15 - ti letech. Blahopřejeme a zároveň si přejeme, aby v budoucnu u nás také vyrostl hráč Stefanova kalibru. Čtvrtým místem se blýskl Alan Soliman. Alan občas bývá náladový hráč a skončí hluboko v poli poražených, ale nedělní turnaj mu vyšel nad očekávání.

Stupně vítězů v ženských jedničkách obsadily jen a pouze české hráčky. Všeobecně se očekávalo, že finále bude záležitostí Veroniky Králové a Ivy Frančíkové, leč nestalo se. Ve finále se představila Iva Marešová, známá ve fotbálkových kruzích spíše pod svým dívčím jménem Pazourová, a proti jmenovkyni Ivě Frančíkové si vedla znamenitě a dokázala zvítězit, a to i přes to, že je již v pokročilém stádiu těhotenství. Přejeme nastávající mamince vše nejlepší a brzký návrat k rychlým tyčím.

Víkendový program zakončila soutěž mixů, v níž se z nejblyštivějšího kovu radoval Martin Douša s Verčou Královou. Druhé místo získala Paulína Tóthová s Šimonem Várošem a pro bronz si došli Jan Burianec s Annou Vitmanovou.

Na závěr bych rád poděkoval personálu hotelu Ilf za tradičně bezchybný servis. Velké díky patří i firmě Rosengart za bezvadně připravené nové stoly, všem spoluorganizátorům z Roots a všem hráčům, co se rozhodli strávit fotbálkový víkend společně s námi. Děkujeme.